Společnost

Dvanáctipatrový prasečák je bezkonkurenčně tím nejvyšším na světě

Jen pár kilometrů za hranicemi města Guigang na jihu Číny můžete narazit na netradiční prasečí farmu. Tvoří ji obrovské paneláky, ten nejvyšší má devět pater, ale brzy bude dokončen ještě jeden vyšší, dvanáctipatrový.

Prasečí sídliště

Kdybyste nevěděli, že se v těch obrovských šedivých betonových budovách, které tak trochu připomínají paneláky, chovají prasata, mysleli byste si nejspíš, že jsou součástí nějakého předměstského sídliště. Stojí jeden vedle druhého na úpatí hory Yaji u jihočínského města Giugang. Některé budovy mají až devět pater a žijí v nich tisíce prasat. Výstavba dalšího, dvanáctipatrového prasečáku, právě probíhá.

Tisíce prasat

Na každé patro se vejde až 1270 prasat a do budoucna to má být ještě o tři desítky jedinců víc. Celková plánovaná kapacita tohoto komplexu několikapatrových prasečáků je ale mnohem vyšší, 840 000 prasat každý rok, což je pro jednoho z největší čínských magnátů ve výrobě vepřového velmi významné.

Pandemie za pandemií

Čínští farmáři se museli za poslední pár let potýkat s nemalým počtem pandemií od prasečí chřipky H1N1 přes africkou horečku prasat ASF, která ročně zabije na 200 milionů prasat, až po Covid-19. Riziko šíření infekčních nemocí je přitom v přeplněných prasečácích a drůbežárnách ohromné. Na vině jsou především nevyhovující podmínky, ať již z pohledu hygieny tak zacházení s biohazardem, ve velkochovech, nadužívání antibiotik stejně jako nedostatek veterinářů a nedostatečná kapacita farem.

Rostoucí poptávka

Dříve si čínští producenti masa vystačili se sítí menších farem, poptávka po masu ale rychle roste a starý systém nestíhá, a tak vznikají nové velkochovy. Malí chovatelé prasat zároveň často nesplňují podmínky bezpečného chovu z pohledu biologické bezpečnosti. Úřady tlačí na to, aby se farmy vznikaly mimo města, a limitovalo se tak jejich znečištění.

Mnohopatrové prasečáky

Farmy s několikapatrovými prasečáky, jako je ta u hory Yaji, nabízejí pro chov prasat a především prevenci šíření infekčních nemocí mezi zvířaty i lidmi příznivější podmínky. Zatímco jiné farmáři přišli za posledních pár let kvůli pandemiím o polovinu svých prasat, u Yaji to bylo jen 10 %. V celém komplexu, kde zaměstnanci prasečáku i bydlí, se smí pohybovat jen ti, kteří mají negativní testy na infekční nemoci. Testuje se každý nově příchozí a na výsledky testů se čeká ve speciální karanténní zóně. Prasata z jednotlivých pater se mezi sebou zásadně nemíchají, aby se předešlo rozšíření případné infekce na zvířata v jiných patrech.

Řešení?

Nutno ale dodat, že i přes přijatá opatření budou velkochovy pro šíření infekčních nemocí vždycky rizikovým prostředím. Zároveň je pravděpodobné, že život v těchto betonových poschoďových prasečácích má na zvířata negativní dopad, což může oslabit jejich imunitu.

zdroj: TheGuardian| fotografie: pexels.com

Sdílejte článek:

Přidat komentář

Klikněte pro přidání komentáře

Zavřít reklamu