Aktuality Příroda

Kolaps Amazonie může trvat jen několik desítek let, tvrdí nová studie

Velké ekosystémy bývají stabilnější než ty malé, při jejich narušení za bod zvratu ale dochází k jejich dramaticky rychlejšímu kolapsu, ukazuje nová studie. Kolaps Amazonského pralesa se tak může odehrát během 49 let, korálových útesů Karibiku během 15 let. To je mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nová studie

Vědci z University of Southampton a University of Bangor analyzovali změny ve 42 přírodních ekosystémech různých velikostí, typů i geografické polohy. Svá zjištění publikovali v nové studii, která vyšla v časopise Nature Communications.

Rozsáhlé ekosystémy degradují rychleji

Zjistili, že zatímco rozsáhlým ekosystémům trvá v porovnání s malými mnohem déle, než začnou kolabovat, jakmile k tomu dojde, je celý proces naopak mnohonásobně rychlejší. Příčinou je větší komplexnost rozsáhlých ekosystémů, která vede k tomu, že i několik tisíciletí starý ekosystém velikosti Amazonie (5,5 milionu km2) se může zhroutit během méně než 50 let.

Proměny ekosystémů

Nechceme-li fungování ekosystémů nenávratně narušit, je potřeba znát hranici, za kterou je již není možné dále zatěžovat. Říká se jí bod zlomu nebo taky posun stavu (regime shift). Po jeho překročení dojde k posunu z jednoho stavu do druhého, jako například vymizení vegetace v Sahelu, dezertifikace zemědělských oblastí podél Nilu nebo vyblednutí korálových útesů u Jamajky. Vědci varují, že se musíme na dramatické a rychlé proměny známých ekosystémů připravit.

Australské požáry

Do bodu zlomu už se podle zmiňované studie nejspíš dostala Austrálie. Letošní rozsáhlé požáry, kterým předcházelo dlouhé období sucha, naznačují regime shift směrem k suššímu ekosystému. Už dříve vědci chápali, že se ekosystémy rozpadají mnohem rychleji, než vznikají, právě publikovaná studie ale přináší přesnější časový odhad těchto změn.

Není vše ztraceno

Stále ještě máme šanci nastartovaný trend devastace ekosystémů zvrátit. Je zapotřebí začít chránit lesy a pralesy, aby byla zachovaná biodiversita, a omezit dopady kácení, těžby a klimatických změn.

zdroj: phys.org, theguardian.com, nature.com| fotografie: pexels.com

Sdílejte článek:

Přidat komentář

Klikněte pro přidání komentáře

Zavřít reklamu