Co je to vůbec komunitní zahrada?
Jde o zahradu, kterou společně sdílí více lidí, může jich být jenom pár, ale komunita zahrádkářů může být i poměrně početná. Komunitní zahrada může využívat pronajatý či zakoupený pozemek, ale hodně často se dá pozemek získat k dočasnému užívání i zdarma. Každý člen komunitní zahrady má vyčleněný vlastní záhon a spolu s ostatními se podílí na chodu celé zahrady.
Asi nejde o nějaký český výmysl …
Vůbec ne, komunitní zahrady najdete po celém světě.
Metro Farm, kde teďka stojíme, je v podstatě v centru na metru a kromě záhonků si tady pobíhají slepice, kozy a ovce … Jak tohle všechno vůbec vzniklo?
Náš spolek Alternativa II získal tenhle pozemek do užívání asi tak před rokem. Zajímavé je, že jde, pokud vím, o největší brownfield v Praze, celkově má asi 5 ha, takže nabízí hodně možností. Pod spolkem fungují různé autonomní projekty, jedním z nich je i komunitní zahrada, ale je tu taky zázemí pro hospodářská zvířata, komunitní prostor a máme tady na pozemku taky jednu budovu, která funguje jako volnočasové centrum, kde se denně konají kulturní akce (rozhovor vznikl před vypuknutím pandemie).
Největší brownfield v Praze
Jsme v podstatě v centru města a říkal jsi, že je to největší brownfield v Praze. Jak je to možné, že tady zdarma nebo za pár korun můžete být? Vždyť přece na jakémkoliv volném prostoru je tlak na stavbu bytů, obchodních center, kanceláří …
Ty tady jednou budou stát nejspíš taky, protože majitelem je developer. Ten má sice plány tady stavět, ale na celém pozemku je momentálně stavební uzávěra. Takže než se vyřídí změna územního plánu a veškerá povolení, bude to pár let trvat a v mezičase jsou rádi, že se o ten pozemek někdo stará. Takže do té doby, než se začne stavět, jsme tady, což odhadujeme tak nejmíň na čtyři, pět let.
To zní úplně jako nerealizovatelný sen.
Takovýhle pozemků, kde teď nic není a bude až někdy v budoucnu, je opravdu hodně. Snad v každém městě. Takže většinou není problém se s majitelem domluvit, že si ho na pár let, než ho bude využívat, půjčíte a budete se o něj starat. I když je fakt, že to chce trochu diplomacie a trpělivosti. Takže doporučuji najít si místo, zjistit si majitele a oslovit ho. No a zkoušet, zkoušet, zkoušet.
Založit si vlastní záhon
Jak Metro Farm funguje?
Každý zahradník má svůj ohraničený záhon, zhruba 5 metrů čtverečních. Většinou to funguje tak, že se společně domluvíme, na jakém místě by si ho chtěl daný zájemce založit a záhon vytyčíme. Pak už je to na každém zahradníkovi, jestli si ho chce třeba zrýt, nebo třeba půdu jenom lehce nadzvednout a dát na ni kompost. Jsou i jiné přístupy, ale to už si každý rozhodne sám. No a to, jak se o svůj záhon kdo stará a co na něm pěstuje, to už je úplně na každém.
Poskytujete nějaké zázemí nebo vybavení?
Určitě, vloni jsme sem natáhli vodu a pak tady máme pochopitelně i nějaké nářadí. No a k dispozici je už i docela slušná dávka našeho vlastního kompostu a taky hnoje a slepičinců. Lidi se pořád přidávají, a tak budeme nejspíš prostor vyhrazený pro komunitní zahradu rozšiřovat.
Jaký typ lidí sem chodí pěstovat? Jde o nějaké nadšence do zahradničení, nebo spíš o obyčejné lidi?
Jsou to hlavně místní, většinou mladí lidé, páry nebo maminky na mateřské. Ale může se zamozřejmě přidat úplně kdokoliv, klidně z druhého konce Prahy. Většina lidí, kteří se k nám přidávají, nikdy předtím nezahradničila, ale to vůbec nevadí. Sdílíme tady svoje zkušenosti, znalosti a všechno si tak trochu sami testujeme a učíme se za chodu.
Jak se k vám dá tedy přidat?
Stačí napsat, zavolat nebo se tady zastavit a domluvit se. Místa je dost. Všichni zahradníci platí za záhonek členský příspěvek 1 300 korun a pokud chtějí, mohou se přidat ke komunitnímu zvelebování zahrady. Není to ale nijak povinné.
Lepší než na venkovské farmě
Co tebe motivuje zapojit se do komunitní zahrady?
Před pár lety jsem přemýšlel, že se odstěhuju z Prahy, koupím někde nějaký statek nebo hospodářství a budu pěstovat a hospodařit. Hrozně mě lákalo farmaření, pěstování, i když jsem s tím jako kluk z Prahy neměl téměř žádnou zkušenost. A pak se mi naskytla tahle příležitost a já pochopil, že to je přesně ono, to je to, co jsem hledal. Ne farmu na konci světa, ale zůstat tam, kde jsem se narodil, a zároveň být v kontaktu s půdou. Je to za minimum peněz a zároveň tu teď v okolí poznám víc lidí.
Takže plány na farmu padly.
Ne tak úplně. Hodně se tady učím, dělám teď permakulturní kurz, zkouším si to. Do budoucna bych chtěl expandovat někam, kde bych mohl získat třeba nějaké pole, a to, co se tady naučím, aplikovat ve větším.
Takže se tady člověk naučí zahradničit? Nebo už musí mít se zahradničením zkušenosti?
Skoro všichni, až na výjimky, tady začínají a zkouší si to úplně poprvé. Rozhodně teda není třeba se bát, že by člověk vstoupil do nějaké komunity superzkušených zahradníků. Naopak. Mě osobně to motivovalo k tomu vrhnout se do půlročního kurzu permakulturního designu městských a příměstských zahrad, a tak můžu i poradit, pokud má někdo zájem.
Chov šťastných slepic na metru
Vidím, že tu máte i zvířata?
Naprosto zabydlené jsou tady slepice, nedávno přibyly ještě kozy a ovce.
Můžeš nám říct víc o tom slepičím projektu?
Ten funguje moc dobře. Chtěli jsme tady nejen pěstovat, ale mít i zvířata a jedna naše členka hodně mluvila o slepicích, protože je to docela snadné. Začínali jsme s pěti, ale moc to nefungovalo, protože měly asi malý prostor. Tak jsme jim postavili velký výběh a na zimu kurník a pak se to rozjelo.
Kolik jich teď máte?
Teď jich je asi 36 a tenhle kurník je podle norem na biochov dost velký pro 100 slepic, takže budeme určitě přibírat další.
Přibírat? Odkud ty slepice jsou?
Existuje projekt Slepice v nouzi, který lidem nabízí zubožené slepice z velkochovů, které už nemají požadovanou top snášenlivost, a tak by skončily pod kudlou. Přitom si můžou klidně ještě užívat roky spokojeného života a vajíček taky snáší dost. Jen je potřeba jim k tomu vytvořit jiné podmínky.
Říkal jsi, že starat se o slepice je snadné, ale i tak je asi potřeba se jim věnovat každý den. Kdo se o ně stará?
Na Metro Farm si může člověk adoptovat slepici, zaplatí měsíčně 250 korun a za to dostává měsíčně 20 vajíček. O svoji slepici se může, ale nemusí starat. Pak jsou ale lidi, kteří se chtějí víc zapojit a starat se o ten náš slepičí chov. Je nás teď asi pět a máme rozpis, kdy se kdo bude starat. Vyčistit kurník, dát vodu, chytit slepice, které uletěly … no a za to si bereme nějaká vajíčka. Zároveň nabízíme i možnost si k nám pro vajíčka zajít. Stačí kdykoliv přijít a za příspěvek 10 korun za kus si vajíčka od našich šťastných slepic odnést .
Jaké máte plány do budoucna?
Rádi bychom tady vytvořili jezírko a taky zastřešení, kde by bylo příjemné komunitní posezení i v letním horku. A uvidíme, každý může přijít s nápadem na další aktivity.
Děkujeme za rozhovor!
Fotogalerie
fotografie: Lenka Pipková | Udržitelný život
Přidat komentář