Stravování Technologie

Pohled na nejrealističtější veganské steaky zmate i masožrouty

Veganské alternativy masa jsou velmi oblíbené, ale ne vždy se své předloze příliš podobají, především co se týče samotné struktury. I tu se ale nakonec podařilo zdolat a v poslední době vzniklo několik velmi "realistických" rostlinných steaků, které svou strukturou a vzhledem vypadají jako nakrájené maso.

Španělská kolébka

Realisticky vypadající veganský steak Novameat je vyroben z hrášku, mořských řas a šťávy z červené řepy, struktury svalových vláken je dosaženo novou metodou mikroextrudace. Díky ní je možné vyrábět vlákna tenká 100 až 500 mikronů, a dá se tak napodobit struktura skutečného masa.

Tenhle výrobek vyvinula španělská společnost Novameat a do konce roku by mělo být možné si ho objednat ve vybraných restauracích ve Španělsku a Itálii. Do nabídky v dalších zemí by se mohl dostat pravděpodobně během příštího roku, pokud vše půjde podle předpokladů. V Novameat totiž stále zdokonalují chuť i vzhled steaku, aby skutečně působil jako ten pravý masový. Společnost počítá s tím, že svoji novou technologii nabídne i dalším výrobcům náhražek masa.

Nesčetné alternativy

Rostlinné alternativy masa nejsou žádnou novinkou, svoje veganské či vegetariánské “masové” výrobky už dlouhá léta nabízí řada firem. Steak má v nabídce například Beyond Meat, společnost Greggs zase nabízí veganské párky, nabídka v supermarketech a obchodech se zdravou výživou je ale mnohonásobně širší. Vyrobit veganské sádlo, paštiku, párky nebo “mleté maso” je ale násobně snazší než napodobit vláknitou strukturu masa.

Novameat není jedinou společností, která intenzivně pracuje na veganském steaku. Izraelská Redefine Meat svůj 3D tištěný steak již představila a sklidila s ním velký úspěch, v Atlast Food využívají na vytvoření vláknité struktury vlákna z hub. Známý je i steak vytvořený ze skutečných hovězích buněk, nicméně vypěstovaný uměle v laboratoři.

Environmentální dopady

Jednou z hlavních motivací k výrobě realistických alternativ masa, je snaha omezit jeho celosvětovou konzumaci. Masové velkochovy mají totiž dramatický dopad na životní prostředí a vedou nejen k nárůstu emisí skleníkových plynů a zhoršení klimatických změn ale také devastaci velkých přírodních ploch jako je Amazonský deštný prales, který musí, často nelegálně, ustoupit pastvinám pro dobytek či sójovým plantážím pro krmivo. Podle řady nejnovějších vědeckých studií je pro boj s rostoucími emisemi a klimatickou krizí naprosto zásadní, aby se dramaticky snížila konzumace masa a to především v bohatých zemích.

zdroj: interestingengineering.com, Reuters, The Guardian |fotografie: unsplash.com

Sdílejte článek:

Přidat komentář

Klikněte pro přidání komentáře

Zavřít reklamu