Aktuality Cestování Příroda

Ptakopyskům zvoní hrana (téměř)

ptakopysk, který plave ve vodě

Austrálie je jedna ze zemí, které už nyní významně pociťují důsledky rostoucí globální teploty, jako jsou extrémní horka, sucho, bezprecedentní nekontrolovatelné požáry. Devastující dopad mají změny klimatu i na australskou přírodu. Dalším z řady živočichů, kteří se díky tomu ocitli na cestě k vyhynutí, je i ptakopysk. Díky jeho specifickému způsobu života mu zároveň bohužel není příliš pomoci.

Zdecimovaná populace

Od té doby, co lidé Australasii osídlili, klesla populace ptakopysků o polovinu a množství míst jejich výskytu o čtyřicet procent. Devastující byla pro ptakopysky poslední dekáda, kdy se Austrálie potýká se stále se zvyšující teplotou a ohromným suchem. Vědci z University of New South Wales se obávají, že jde jen o začátek, a předpovídají pokles současné populace ptakopysků o tři čtvrtiny v příštích padesáti letech.

Ptakopysk je chladumilný tvor

Tento jedinečný tvor, jeden z pouze dvou druhů vejcorodých savců, žije převážně ve vodě, kde loví vodní živočichy a v březích si staví hnízdní nory. Ptakopysk má nízkou tělesnou teplotu (32 °C) a velmi špatně toleruje nárůst teploty ve svém životním prostředí. V horku se snadno přehřívá, zároveň vede oteplení a snížené množství dešťových srážek k poklesu množství vody a vymírání ostatních vodních tvorů, kterými se ptakopysk živí, a k velkým výkyvům výšky vodní hladiny. To ovlivňuje jeho možnost využívat svoje nory v březích.

Ptakopyskům zavařují i lidé

Změny klimatu nejsou ale jedinou příčinou dramatického poklesu populace ptakopyska. Svůj podíl na ní nesou i lidé, kteří upravují říční toky a nenávratně mění a ničí přirozený domov ptakopysků a negativně ovlivňuje množství vody v říčních tocích. Změna krajiny kvůli zemědělství, narovnávání toků, stavba přehrad a vodních elektráren, znečištění ale i chov dobytka, který dokáže břehy řek naprosto rozšlapat (a znemožnit tak ptakopyskům jejich využití), patří k dalším příčinám.

Unikátní způsob získávání potravy

Ptakopysk je závislý na menších tocích a říčkách, v nichž loví. Svoji potravu loví zcela unikátním způsobem; plave pod vodou, v kalných tocích klidně i se zavřenýma očima, a když ucítí napětí vydávané drobným korýšem nebo nějakou larvou, chytne je. Lovit na břehu nedokáže, a tak pro něj vysychání říček představuje skutečně nepřekonatelný problém. Nepříznivé jsou i požáry; popel, který při nich vznikne je s následnými dešti spláchnut do vodních toků, což vede k úhynům další potravy ptakopyska, ryb.

Naděje na záchranu je nízká

Na rozdíl od dobře pohyblivých živočichů nedokážou ptakopyskové dolézt nebo doskákat za dalšími jedinci svého druhu v případě, že dojde k rozdělení jejich populací. Pokud skutečně nastane, čeká postiženou populaci pomalé vymírání. Jedinou nadějí na přežití je navrácení vodních toků do přirozeného stavu a obnovení životního prostoru ptakopysků. Ani to ale nedokáže zabránit devastaci, kterou mají na svědomí změny klimatu. Ptakopyskové se nemnoží v zajetí, a tak ani možnost záchranných programů skrze například zoologické zahrady, jak se tomu děje u některých zvířat, bohužel není reálná.

zdroj: youmatter.world | fotografie: pexels.com

Sdílejte článek:

Přidat komentář

Klikněte pro přidání komentáře

Zavřít reklamu